"Mou prioritou je ochrana lidských práv"

02.06.2009 08:30 | Miluš Kotišová

Rozhovor s lídryní kandidátky Strany zelených do evropských voleb, Kateřinou Jacques.

S jakými nejdůležitějšími tématy a osobními cíli kandidujete do Evropského parlamentu?

Stanovila jsem si několik priorit – konkrétních i všeobecných, týkajících se etiky mé práce. Stejně jako americký prezident Barack Obama nabízí Strana zelených, a tedy také já, zelená řešení coby lék na ekonomickou krizi. Ta má pro nás širší souvislosti – ekologické a sociální. Východiskem z krize je pro nás nová ekonomika opřená o úsporné a ekologické technologie, ve kterých vidíme na milion pracovních míst. Připravujeme Evropu na ropný zlom, voláme po obnovitelných zdrojích energie, energetických úsporách, snížení závislosti na Rusku. Nejsou to plané sliby, ale ověřené recepty třeba z Německa, i konkrétní realizace z domova: kupříkladu projekt Zelená úsporám.

K mým prioritám patří ochrana lidských práv - doma i ve světě - a rovné příležitosti. Nejde mi o vytvoření rovnostářské společnosti, nebo tvrzení, že mezi muži a ženami není rozdílu. Důležité je pro mě pracovat na vytváření společnosti rovných šancí a bez jakékoliv diskriminace, o což se snažím i v národním parlamentu. Podporuji šance pro lidi se zdravotním postižením, sociálně znevýhodněné skupiny, sexuální menšiny a další. Stavím se proti extrémistům, kteří se snaží jejich práva pošlapávat. Podporuji schválení antidiskriminačního zákona v České republice, protože naši občané si zaslouží to, co je běžné v Unii. Je mi líto, že zůstáváme jediní v EU, kteří tento problém neřeší a nechápu stanovisko ČSSD, která se po prezidentském vetu snaží schválení návrhu všemožně brzdit. Nyní je Strana zelených jedinou stranou, která se o schválení zákona zasazuje. To je smutné!

Další mou prioritou  - a jako matka ji vnímám obzvlášť intenzivně - jsou zdravé potraviny a ochrana spotřebitele. V této souvislosti sleduji reformu zemědělské politiky, podporuji produkci ekologického zemědělství a bojuji proti povinnosti států povolovat pěstování geneticky upravených plodin na svém území. Nikdo nezná rizika spojená s jejich konzumací a jejich pěstování kontaminuje půdu i tam, kde se tyto plodiny nepěstují. V Evropském parlamentu chci prosazovat stejná práva pro ochranu spotřebitele. Není možné, aby se v Česku chovala stejná firma hůř než jinde. Mrzí mě, že většina stávajících europoslanců a europoslankyň nás z EU spíše vyčleňují, svádí nesmyslné boje a snižují naši prestiž. Osobně vnímám Evropskou unii jako příležitost, chci se aktivně podílet na jejím rozvoji a dobře reprezentovat nejen Stranu zelených, ale celou ČR. Mým osobním cílem je pracovní nasazení namísto planého řečnění nebo odpočinku, jak to dělají mnozí naši současní europoslanci. Stejně jako v národním parlamentu, ani v tom evropském, nebudu zneužívat neopodstatněných parlamentních výhod a udělám maximum proto, abych byla v kontaktu s českou veřejností, abych jejímu hlasu naslouchala. Budu podávat informace o tom, co se v Evropském parlamentu děje, jak to ovlivňuje život v ČR a jak se já sama angažuji.

Přiznala jste kdysi, že zpočátku bude samozřejmě obtížnější pro malou stranu s kvótami získávat ženy na kandidátky ve velkém, je to nyní pro parlamentní Stranu zelených snazší, rozšiřuje se její členská základna? Má SZ nějaký mechanismus hledání nových ženských osobností? Jak budou vypadat kandidátky do předčasných parlamentních voleb?

Strana zelených se pro uplatnění žen snaží dělat maximum. Také proto jsme už třikrát zvítězili v soutěži, vyhlášené Fórem 50 %, Strana otevřená ženám. V sedmičlenném předsednictvu máme tři ženy, na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu jsme uplatnili zip. Kvótu uplatňujeme i v jiných typech voleb, třeba v pražském zastupitelstvu nás zastupují tři ženy a tři muži. Pro nadcházející parlamentní volby s kvótou samozřejmě také počítáme. Co se týče nárůstu členské základny, noví lidé včetně žen se k nám hlásí. Ženské osobnosti naši stranu podporují. Na čtvrtém místě naší kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je socioložka a zakladatelka Gender Studies Jiřina Šiklová. Podporu nám vyjádřily například herečka Vlasta Chramostová, zpěvačka Marta Kubišová, dokumentaristka Olga Sommerová, herečka Eva Holubová, umělecká mecenáška Meda Mládková, zpěvačka Bára Basiková a další zajímavé ženy.

Jak konkrétně se snažíte podporovat vyšší zastoupení žen v české politice - jednak uvnitř strany a obecně svým vystupováním na veřejnosti?

Především ženám ukazuji vlastní příklad. Při mediálních vystoupeních se snažím na toto téma upozorňovat. Zaštiťuji řadu akcí, které nějak s tématem rovného postavení žen souvisí, aktivně jsem se účastnila projektů, které postavení žen ve společnosti zlepšují. V mojí poslanecké kanceláři získávala cenné zkušenosti řada žen, které se o politiku zajímají – můj program stáží a praktik využilo hodně studentek, ale se zájmem jsem se setkala také u žen úspěšných ve svých oborech a odhodlaných začít se angažovat politicky. Nebo u žen, které končí rodičovskou dovolenou a sbírají odvahu vykročit opět do aktivního veřejného života. V mém nejužším týmu dávám prostor ženám.

Na rok evropských rovných příležitostí, který byl Evropskou unií vyhlášen předloni, jsem z českého státního rozpočtu prosadila navýšení finančních prostředků.

Cítíte za sebou podporu ženských organizací?

To je citlivá otázka. S mnohými ráda spolupracuji a vážím si jejich práce. Při riziku určitého zevšeobecnění, kterého se dopouštím, jen nerada musím říci, že ženské organizace dobře působí na poli osvěty, v celé oblasti práv žen a jejich rovného postavení, avšak jejich angažmá v oblasti politiky je problematické.

Důvodů je několik – především neznalost skutečného fungování politiky. Je jen málo odbornic/odborníků, jež jsou vzdělaní mezioborově - v genderu i v politologii. Snaha o akademickou povahu práce NNO a neschopnost pochopit principy  politického fungování i politické práce v jednotlivých stranách vede k určitému odtržení od praxe – a politika je prakticky prováděnou činností.

Nemohu se ubránit dojmu, že organizace i jejich představitelky bojují se dvěma tendencemi. Na jedné straně deklarovaný nadstranický přístup ke všem politicky angažovaným ženám, který se střetává s převažujícím levicovým duchem organizací a jejich představitelek/představitelů (samozřejmě se liší mírou a neplatí pro všechny!). A druhý trend, úporná snaha o neutralitu z hledisek politicko-programových, která v konečném důsledku zpochybňuje samotný věcný obsah politické práce. A bohužel, často jsem narazila na různé osobní animozity a rivality, které porozumění mezi aktivními političkami a organizacemi, které si vytyčily podporu žen v politice, narušují. Přes výše uvedené jsem ráda, že ženské organizace pracují, rozvíjejí se a vážím si jich. Na další spolupráci se těším. 

Máte pocit, že se postupně vytváří vědomí ”solidarity” mezi političkami?

Nemám, bohužel.

Co si myslíte zpětně o březnovém vyloučení členek ze strany?

Nechci se k tomu vracet, následné události vnesly do celého příběhu určité světlo, mnohé je však doposud obestřeno tajemstvím: Olga Zubová si dávno před vyloučením zaregistrovala novou politickou stranu, která je nejasně financovaná, téměř nemá program a jen se negativně vymezuje vůči Straně zelených, díky níž se Olga Zubová stala poslankyní. Tak jen stručně, nechci se odpovědi vyhýbat. Vyloučení, které iniciovalo několik krajských organizací, jsem od začátku cítila bolestivě, přece jen si pamatuji i doby vzájemného souznění, především s Danou Kuchtovou. My jsme se dlouho snažily své poslankyně udržet, já jsem se vzdala funkce předsedkyně poslaneckého klubu, když jsem si myslela, že tím napomohu situaci vyřešit. Marně. Poslankyně samy klub opustily dávno před vyloučením, čímž se od nás dobrovolně odtrhly a silně nás svým krokem poškodily. Vše - už po vyloučení - vyvrcholilo tím, že v době českého předsednictví Radě EU položily vládu, v rámci které zelený ministr životního prostředí vedl důležitá jednání o klimatických změnách. Olga Zubová navíc Martinu Bursíkovi v projevu při vyslovení nedůvěry vládě zcela absurdně vyčetla kritiku prezidenta Václava Klause, který se projevuje naprosto nezeleně a protievropsky. Myslím si, že poslankyně ve skutečnosti o své vyloučení usilovaly. Chci také zdůraznit, že s genderovou otázkou nemá vyloučení nic společného - vedle žen byl vyloučen i jeden muž.

Nepovažujete za chybu, že Strana zelených podporuje vybudování radaru v Čechách, nemyslíte, že jste tím ztratili mnoho voličů a voliček?

V otázce radaru má Strana zelených čisté svědomí. Za prvé jsme k vyjednávání o jeho případném umístění přišli jako slepí k houslím. Neoficiální jednání totiž začala za vlády ČSSD, která se nyní staví proti. My jsme od začátku říkali, že pokud vůbec bude radar v Česku někdy instalován, budeme usilovat o to, aby se tak stalo nikoli na bilaterální úrovni ČR-USA, ale multilaterální, tedy v rámci struktur NATO. Dlouho jsme také říkali a nakonec prosadili, že se s rozhodnutím českého parlamentu čekalo na novou americkou administrativu. To bylo, jak se dnes ukazuje, rozumné. Vítáme, že byl prezidentem USA zvolen Barack Obama, který i k otázce radaru přistupuje mnohem citlivěji, než jeho předchůdce George Bush. V současné době je projednávání radaru pozastaveno, není to tedy aktuální téma. Jak to bude v budoucnu, uvidíme. Ano, mohli jsme od začátku hrát na populistickou strunu a postavit se do čela protiradarového hnutí, bylo by to ale laciné a nezodpovědné. Takovou politiku já dělat nechci. Jsem ráda, že jsme vsadili na jednání a nevykřikovali fanatické ne, ani fanatické ano.

Neodpustím si v této souvislosti malou poznámku: iniciativa Ne základnám již před časem vyvěsila zlostné a nevkusné billboardy, na nichž byl zobrazen atomový výbuch a nápis Naši zelení mají rádi hřiby. Dodnes jsme se nedozvěděli, kdo tyto billboardy, které měly Stranu zelených diskreditovat, financoval. Posléze - při návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy - jeden z mluvčích této protiradarové iniciativy prezentoval coby úspěch to, že se iniciativě podařilo zostřit konflikt ve Straně zelených. To je tedy opravdu program, snažit se rozbíjet vztahy mezi lidmi… A když si pročteme kandidátní listinu nového politického subjektu, na kterém figuruje Olga Zubová, najdeme tam i lidi, kteří s iniciativou spolupracují. Je to příliš mnoho do sebe zapadajících “náhod”, které útočí na Stranu zelených za to, že se chová zodpovědně a transparentně.

Jakou šanci má návrh ústavního zákona o přímé volbě prezidenta či prezidentky? Myslíte, že lze ošetřit, aby v ní nebyly znevýhodněny ženy? Přece jen náklady na volební kampaň budou velmi vysoké.

Návrh, o kterém jsem již hovořila, je z naší dílny. Při zkráceném funkčním období po pádu vlády má šance pochopitelně malé. Je to škoda! Dlouho jsme jej vyjednávali, protože nám na něm skutečně záleží. Návrh je koncipován tak, aby měli rovné šance muži i ženy.

Pokud začne platit Lisabonská smlouva, vzniknou 4 nové vysoké pozice ve strukturách EU. Má Strana zelených tipy na ženské kandidátky na tyto zvažované posty?

Nejprve musíme docílit toho, aby Lisabonskou smlouvu, za kterou Strana zelených od začátku stojí, ratifikovaly všechny členské země, a pak se můžeme soustředit na její naplnění. Konkrétně v Česku musíme dosáhnout především toho, aby smlouvu konečně a neprodleně podepsal prezident Václav Klaus, který brzdí to, co schválily obě komory parlamentu a dělá tak ostudu nejen sobě, Česku, ale celé Evropské unii. Strana zelených proto iniciovala petici, která Klause k podpisu vybízí. Podepsat ji lze na http://www.vyzvavaclavuklausovi.eu. Co se týče podpory konkrétních osobností, rádi podpoříme schopné ženy. Vyjednávat se ale nebude jen podle stranických linií, na to je Strana zelených příliš malým pánem. Důležité jsou frakce v EP a národní vlády.

Množí se hlasy, že paritní a zipové kandidátky jsou mimochodem také elegantní a levné řešení korupce, které by zákonitě proměnilo politické prostředí u nás. Co si o tom myslíte při svých zkušenostech z vysoké politiky?

To nevím, přímou souvislost mezi korupcí a rovným zastoupením mužů a žen nevidím.

Děkujeme za rozhovor.