O čem je a není Evropský sociální fond

Nedá mi to a musím reagovat na článek, který vyšel na gitĚ 1. prosince 2008 „Kdy MPSV začne realizovat efektivní genderovou politiku?“ V článku vidím mnoho nesrovnalostí a nedorozumění. Je myslím důležité poukázat na to, že v genderovém neziskovém sektoru existují různé pohledy na věc.

Dodatek MPSV a protest ČŽL

Jak píše autorka, Česká ženská lobby reagovala na dodatek, který přidalo Ministerstvo práce a sociálních věcí k výzvě č. 26 v rámci Evropského sociálního fondu k předkládání grantových projektů v oblasti podpory 3.4.- Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného života, dodatek, který stanoví, že: „Projekty nemohou mít politický charakter, nesmí sloužit k propagování jakýchkoliv politických nebo ideologických cílů, včetně ideologií feminismu či maskulinismu“. Organizace sdružené v této platformě napsaly protest a odeslaly ho na MPSV, Úřad vlády či na Evropskou komisi, v něm mimo jiné uvedly, že „toto upozornění potencionálně způsobuje ohrožení principu nediskriminace žadatelů o finanční prostředky z evropských strukturálních fondů. A to především z toho důvodu, že za politické a ideologické projekty explicitně označuje pouze ty, které budou feministické a maskulinistické. Co znamená ideologický a politický projekt, feminismus či maskulinismus není nikde uvedeno.“ … „Nastává tak potencionální situace, že označení politických a ideologických projektů budou získávat projekty pouze na základě domněnek a nepodložených spekulací a bude tak docházet k neoprávněné diskriminaci projektů jinak splňujících programové požadavky.“

Česká ženská lobby zvolila strategii, která může mít reálné přínosy a která upozornila na jedno z největších rizik tohoto dodatku – totiž potencionální diskriminaci organizací, které buď jsou, nebo mohou být považovány, za feministické. Reagovat na poznámku, že projekty nemohou být feministické či maskulinistické (ať už je myšleno maskulinismem cokoliv), je z logiky principu Evropských sociálních fondů nesmysl. Neúčelnost takto pojaté kritiky, také vyplívá z odpovědi Evropské komise na dotaz paní europoslankyně Hybáškové: „Prohlášení tohoto typu by ve skutečnosti bylo zcela zbytečné, neboť podpora feminismu nebo maskulinismu jako takových (bez ohledu na to, jak jsou definovány) nepatří mezi způsobilé činnosti v rámci ESF, tak jak jsou stanoveny v nařízení, kterým se zřizuje ESF.“ I když jsou rovné příležitosti žen a mužů úzce s feminismem či raději feminismy spjaty, je velmi naivní se domnívat, že by Evropská unie prosazovala financování feministických projektů.

MPSV a koordinace rovných příležitostí

Jak si autorka všimla, Ministerstvo práce a sociálních věcí se politice rovných příležitostí žen a mužů příliš nevěnuje a pokud ano, jedná se o věci související s rodinnou politikou. Zmíněný dodatek, který MPSV přidalo k výzvám jasně ukazuje, že feminismus není ministerstvem přijímán jako vítaný směr. Bohužel autorce uniklo, že od ledna 2008 již Ministerstvo práce a sociálních věcí není koordinátorem agendy rovných příležitostí žen a mužů, ale je to Úřad vlády ČR. A MPSV se tak problematice rovných příležitostí nevěnuje jako většina ostatních ministerstev (s výjimkou např. Ministerstva školství či Ministerstva vnitra).

Reakce eurokomisaře Špidly 

Pokud jde o reakci eurokomisaře Špidly na dopis České ženské lobby, sdílím zcela odlišný názor než autorka článku. Velice oceňuji, že pan eurokomisař jednal s ministerstvem o zmíněném dodatku a to že po jednání nebyl dodatek odstraněn je pouze důsledkem toho, že Evropská komise nemá nad Českou republikou neomezenou moc a nedisponuje takovou kompetencí. Eurokomisař slíbil, že každý případ, kdy bude existovat podezření, že projekt byl vyřazen na základě politických či ideologických důvodů, bude prošetřen. Doporučil i kontakt, na který se mají organizace v takovém případě obrátit. A to je myslím to nejdůležitější, aby nebyly diskriminovány organizace, které se věnují feminismu, genderu a rovným příležitostem žen a mužů.

K čemu všechno to divadélko

Podle mého názoru chtělo dát Ministerstvo práce a sociálních věcí najevo organizacím zabývajícím se rovností žen a mužů, „dejte si bacha, my vám žádné vaše feministické projekty financovat nebudeme!“ A to jistě není správné, nic to ovšem nemění na tom, že dodatek není v rozporu s financováním z Evropského sociálního fondu. Nenechávejme tedy vše na Evropských strukturálních fondech, ale kritizujme převážně grantovou politiku státu, který nevypisuje projekty zaměřené na rovné příležitosti žen a mužů ve společnosti a témata, která nejsou Evropským sociálním fondem pokryta.