Dr. Edith Kuiper: "Ženám není přiznáván podíl na (re)produkci životních potřeb"

Profil: Dr. Edith Kuiper vyučuje na Amsterdamské Univerzitě na fakultě ekonomie a podnikání. Je členkou redakční rady odborného časopisu Feministická ekonomie (www.feministeconomics.org). Její dizertační práce nese název „The most valuable of all Capital. A gender reading of economic texts“ (2001). Podílí se na výzkumném projektu o historii feministické ekonomie či na projektu psychoanalytického čtení ekonomických textů. Jako spolueditorka s kolegyní Drucillou K. Barker připravuje v tomto roce u vydavatelství Routledge k vydání dílo „Feminist Economics; Critical Concepts“.

Více o Edith Kuiper : http://www1.fee.uva.nl/pp/ekuiper/, E.Kuiper@uva.nl

1) Co způsobilo současnou celosvětovou hospodářskou krizi? Vysvětluje krize s nesplácenými hypotečními úvěry dostatečně její vznik a hloubku?

Není možné označit jednu jedinou příčinu této krize. Potíže na trhu s nemovitostmi jsou sice bezprostředním spouštěčem, ale nevysvětlují vážnost současné krize. Podle mého názoru je výsledkem existujícího uspořádání ekonomického systému, který je postaven na staré modernistické představě, která nepřiznává podíl ženám, přírodě a (rozvoji) lidských institucí v procesu zajišťování a (re)produkce existenčních potřeb. Pokud je bereme jako neměnnou danost a bičujeme se k co největšímu výkonu, nevyhnutelně se v určitý moment dostaví vyčerpání. Zdá se mi, že takový čas nadešel.

2) Jaký dopad bude mít krize na váš region, domovinu?

Žiju v Nizozemí, což je bohatá země, ale také země, která velmi závisí na světové obchodu, zvláště tady v Evropě. Nizozemí je vysoce vzdělaná a společensky čilá populace, která se těší z prosperity už celou řadu let. Vzroste značně nezaměstnanost, ale chudobě se prozatím vyhneme. Naši lidé jsou navíc velmi tvořiví a přizpůsobiví, to nám snad pomůže učinit nezbytné změny, aniž bychom volili drastická a nepěkná řešení, které by diktovala panika a snaha najít obětní beránky.   

3) Jaký dopad bude mít konkrétně na ženy?

Záleží na tom, jak se krize vyvine, a na ženách samotných. Momentálně se nizozemské ženy začínají organizovat. Až budou schopny účastnit se debat a trvat na účasti na pracovním trhu, pohlídat si zařízení pečující o děti, zdravotnictví, pozice v podnikání, politice a vědě, lze čekat opravdovou šanci na zlepšení. Když necháme všechno na mužích, tržní mechanismy a vládu/správu, my ženy se ocitneme mimo svět zaměstnání, jako se to stalo ve 30. letech. Obecně ženám hrozí větší riziko, že ponesou vyšší náklady krize, a proto je tak nutné zapojit se do celospolečenské diskuze.  

4) Jak hodnotíte, z feministického ekonomického hlediska, dosavadní kroky k omezení následků krize?

V první fázi se opatření zdála dobrá, tím mám na mysli krátkodobou záchranu bank. Ve skutečnosti se ale málo diskutuje o skutečných příčinách krize, zejména proto, že viníci nemají zájem zveřejňovat, kdo je za co zodpovědný a co kde přesně prasklo. Vědní obor ekonomika se až příliš úzce zapletla do racionalizace současných hospodářských praktik, aby mohla hodnotit celý proces s odstupem. V tuto chvíli přichází kritika především zvenčí, mimo oficiální akademické kruhy a instituce. Aktuální opatření, jimiž se za peníze daňových poplatníků odkupují špatné hypoteční úvěry, jsou nebezpečné, protože mohou ovlivnit důvěryhodnost vládních financí.

Děkujeme za odpovědi.