28.03.2008 13:57 | TA gitA
Kristina Šemberová
Časopis Týden Obor / Profese Počet mužů Počet žen Šéfredaktor 1 0 Zástupce šéfredaktora 1 0 Hlavní editor 2 0 Výtvarný ředitel 1 0 Zpravodajství 7 3 Publicistika 5 1 Komentáře 1 0 Svět 4 2 Ekonomika 3 1 Kultura 3 3 Moderní život 4 3 Sport 4 0 Jazyková redakce 2 4 Obrazové oddělení 1 2 Fotografické oddělení 6 2 Grafické oddělení 6 4 Celkem 51 25 - sekretariát: Irena Martinová (vedoucí) a Markéta Jančíková
Časopis Týden se označuje za zpravodajsko- společenský týdeník, vychází vždy v pondělí. Obsahem jsou zprávy, analýzy, reportáže, rozhovory a komentáře z domova i ze světa na základě ověřených informací a vyargumentovaných závěrech. Řadí se tak mezi seriózní tisk, redakce pracuje podle vlastního etického kodexu, který v říjnu 1998 stvořili novináři Karel Hvížďala, Petr Busta, Michal Růžička, Zdeněk Procházka a Vladimír Nagaj, vycházeli přitom ze současných etických kodexů několika desítek evropských i amerických médií, z etického kodexu americké Společnosti profesionálních žurnalistů a z těchto knih: Doing Ethics in Journalism autorů Blacka, Steelea a Barneye, vydané v Bostonu v roce
„Redakce časopisu TÝDEN považuje za svůj základní cíl sloužit veřejnosti poskytováním informací o událostech, jež mají rozhodující význam pro život společnosti jako celku, ale i pro životy jednotlivců. Ze svobody tisku, jak jí rozumíme, vyplývá několik zásadních povinností: ptát se na činy vlády, parlamentu, prezidenta, ale i ostatních veřejných i soukromých institucí; vyvolávat diskusi o rozhodnutích volených i nevolených veřejně činných osob; a konečně udržovat právo jak na nepopulární názory, tak na možnost souhlasu s většinou,“ tak zní preambule kodexu a vymezení úloh časopisu Týdne.
Vybrala jsem informace týkající se genderového vymezení či témat. Alfou a omegou každého článku je přesnost a pravdivost. Novinář by se mj. měl ptát na tyto otázky:
„Necharakterizovali jsme některé osoby, příslušníky menšin, ras, kultur či národů stereotypními přívlastky? Je náš popis přesný a odpovídá kontextu našeho článku? Nepodporujeme proces, v němž některá jména či slova paušálně nabývají negativních významů (například Rom, Vietnamec, Chánov, homosexuál)?“
Důraz kladou na různorodost – tzv. hlas menšin. „Různorodost je nedílnou součástí zásad přesnosti a nestrannosti. Jelikož však nestrannost bývá vnímána především v politickém smyslu, redakce časopisu TÝDEN považuje za důležité rozšířit pomocí pojmu různorodost vnímání nestrannosti také o význam kulturní, náboženský, etnický či vůbec skupinový. Dodržovat zásady různorodosti znamená dávat hlas také "hlasově slabším", menšinám. Jsou s ní spojeny tyto závazné otázky: Hledáme pravdu pomocí skutečné pestrosti zdrojů, anebo užíváme paušalizace? Nenecháváme jednu jedinou osobu reprezentovat celou skupinu? Nedovolili jsme našim vlastním předsudkům, kulturní orientaci či sociálnímu postavení, aby ovlivnily výběr zdrojů a konečnou podobu textu? Jsme realističtí? Nejsou v textu pasáže, v nichž je ona pestrost zdrojů pouze formální, nadbytečná či stereotypní?“ Obzvlášť poslední bod lze nalézt v mnoha médiích, v rámci objektivního zpravodajství jsou často uměle vytvářeny protiklady a účelově korektní informace.
Obrazová stránka a textový obsah tvoří nedílnou součást časopisu. Pravidla pro výběr a tvorbu fotografií jsou proto stejná jako pro text. „Všechny publikované fotografie musí pravdivě reprezentovat realitu; stejně jako si píšící autor nesmí vymýšlet citace, fotograf nesmí zpětně rekonstruovat jakoukoli scénu a vydávat ji za "skutečnou". Pokud použijeme takovou ilustrační fotografii, kterou by mohl čtenář snadno vnímat jako fotografii reportážní, vždy ji za ilustrační označíme. Stejně tak, pokud využíváme například na obálkách možností digitální úpravy fotografií či montáže, čtenáře na to upozorníme na příslušné straně časopisu.“
Nakolik svá programová prohlášení uplatňují v praxi zanalyzuji v odstavci tři a čtyři.
Složení redakce
Podle informací internetové verze týdeníku uvádím seznam členů redakce a pro srovnání i okolní činnosti, např. obchodní oddělení nebo recepce. Na webu naleznete informace o jednotlivých novinářích a novinářkách. Pro větší přehlednost zde uvádím jmenný seznam heslovitě, následuje stručné shrnutí.
- vydavatel: Sebastian Pawlowski (MEDIACOP, s. r. o)
- šéfredaktor: Dalibor Balšínek
- zástupce šéfredaktora: Daniel Málek
- hlavní editor: Petr Závozda
- hlavní editor internetové verze tyden.cz: Jan Dražan
- výtvarný ředitel: Jan Vyhnánek
- zpravodajství: Miroslav Korecký (vedoucí), Radek Kedroň (vedoucí), Ondřej Bílek (editor), Kamila Klausová (editorka), Martin Eckstein, Luboš Kreč, Vladimír Křivka, Karolína Procházková, Jaroslava Synáčová, Petr Weikert
- publicistika: Tomáš Čechtický, Petr Kočí, Tomáš Menschik, Ivan Motýl, Kateřina Svobodová, Marek Šálek
- komentáře: Martin Fendrych
- svět: Josef Landergott (vedoucí), Daniel Deyl, Eva Pešková, Václav Rákos, Filip Snášel, Michaela Šmídová
- ekonomika: Miroslav Motejlek (vedoucí), Vladan Gallistl, Lukáš Kovanda, Jitka Vlková
- kultura: Jiří Peňás (vedoucí), Milena Tučná (editorka), Petra Konrádová, Pavel Mandys, Tereza Moravcová, Ondřej Štindl
- moderní život: David Steiner (vedoucí), Juraj Gerbery, Lenka Krejcarová, Petra Pospěchová, Radka Smejkalová, Jan Stacha, Luděk Zadražil
- sport: Pavel Němec (vedoucí), Zdeněk Kraus, Ondřej Suchan, Petr Vlček
- jazyková redakce: Jaromír Slomek (vedoucí), Jan Jaroš, Hana Kačerová, Hana Kratochvílová, Jana Novotná, Ilona Staňková
- obrazové oddělení: Eva Kolářová (obrazová redaktorka), Petr Boněk (produkční), Barbora Formánková
- fotografické oddělení: Jan Zatorsky (vedoucí), Petra Mášová, Tomáš Nosil, Lucie Pařízková, Jan Schejbal, Robert Sedmík, Karel Šanda, Robert Zlatohlávek
- grafické oddělení: Vladimír Kubíček (výroba), Jana Březinová, David Gabriel, Václav Ryšavý, Klára Kašparová, Michal Vocel (ilustrace, vedoucí), Radek Bouzek (ilustrace), Michal Tilsch (ilustrace), Jana Kubátová, Veronika Neškodná
- internetové projekty: Josef Bouška
- marketing: Kateřina Jelínková (ředitelka), Hedvika Hrbáčková, Žaneta Muchová,
- inzerce: Jana Štruncová (vedoucí), Jana Vojtěchovská (asistentka), Petra Feřtrová, Edita Hanušová, Gabriela Rousová
- distribuce a předplatné: Iveta Mitášová (vedoucí), Monika Matějková (distribuce), Hana Šmalclová (distribuce), Renáta Jágerská (předplatné), Lenka Mučková (reklamace)
- obchodní zástupci: Martin Malý, Roman Čoudek, Ladislav Hulec, Roman Blažejovský, František Mareček, Oldřich Kadlec
- recepce: Veronika Horní, Hana Machová, Gabriela Němcová, Jitka Vodseďálková
Na textech se podílí 49 lidí, z toho 36 mužů a 13 žen. Nejvyšší pozice, kterou zastává žena, je editorka internetové verze – Kamila Klausová. Pouze rubrika Kultura je genderově vyvážená, jinak více či méně dominuje mužský prvek.
Jazykovou korekturu provádí dva muži a čtyři ženy. Fotografie zhotovuje šest mužů a dvě ženy. V grafickém oddělení naleznete šest mužů a čtyři ženy.
Redakce se celkem sestává ze 76 lidí, dvě třetiny tvoří muži (51) a jednu třetinu ženy (25).
Obecně lze říci, že muži zastávají veškeré vedoucí pozice (šéfredaktor, zástupce šéfredaktora, vedoucí rubrik) a ženy pracují jako řadové redaktorky. V nenovinářské sféře je to spíše naopak, marketing, inzerce, distribuce a recepce jsou ryze ženskými doménami, obchodně časopis Týden zastupují pouze muži.
Analýza obrazového zpravodajství
Alfou a omegou tištěných médií je titulní stránka, jejímž cílem je přitáhnout pozornost čtenáře a zaujmout ho natolik, že si časopis či noviny koupí. Časopis Týden obrázkem či fotografií na obalu odkazuje k hlavnímu tématu čísla. Ve sledovaném období zde byli fotografie čtyř mužů a jedna grafika. Stopující Jiří Čunek s igelitkou do Vsetína, Jaromír Nohavica s andělskými křídly s průmyslovou zónou v pozadí a heslem „Stojíme za tebou, Jarku!“ v popředí a koláž Jiřího Paroubka s Miroslavem Topolánkem v antických tógách na opulentní hostině. Na titulní straně čísla 46 se objevil cenový šok s papírovými útržky toho, co se v roce 2008 zdraží.
Na titulní straně jsou další tři fotografie - jedna trojúhelníková se skví v pravém horním rohu a dvě menší v podvalu, které odkazují k významným článkům uvnitř časopisu. Na titulní straně s Čunkem najdete fotbalový stadion, jeřáb v českém přístavu a portrét literárního historika Demetze. U cenové šoku je poloviční portrét lékaře Klenera, na podvalu pak Jan Švejnar a matka u počítače s dítětem v náručí s titulkem „Kam kráčejí matky.“ Na Nohavicu zhlíží z pravého rohu Valdštejn a dole se usmívá moderátorka ČT a tři lidé z Barmy (dva muži a jedna žena). U politiků Paroubka a Topolánka najdete záběr na keř a chalupu v zimě a kolonu aut v noci a portrét nakladatele Martina Reinera. Celkem se ve sledovaném období objevilo dvanáct malých fotek, z toho čtyři zobrazovaly krajinu či věc, pět bylo mužských portrétů, dva byly ženské a jedna fotka byla smíšená. Celkově lze říci, že na titulních stranách převažovala zobrazení mužů, s kterými byl uvnitř listu rozhovor. Žena byla ukázána v pozici matky či krásné moderátorky, spíše typ ilustrační foto.
Fotografie u editorialu šéfredaktora Libora Balšínka zobrazují výhradně muže – Jiřího Čunka u auta, Jiřího Čunka a Miroslava Šloufa na setkání s novináři, písničkáře Jaromíra Nohavicu, Jaroslava Hutka a Karla Kryla v listopadových dnech a Miroslava Topolánka u vládního speciálu a vojenské jednotky.
Obsahová analýza
Pro obsahovou analýzu jsem vybrala rozhovory. V čísle 45 najdete tři exempláře – jeden velký s literárním historikem a dva menší v ekonomické rubrice. Tři muži byli interviewováni jedním mužem a jednou ženou. Rozhovor s Peterem Demetzem nese titulek Kafka by se smál a dělal ho Jiří Peňás. Povídají si o jeho profesorské dráze, Kafkovi a politicko-společenský vývoj v Československu potažmo Česku.
V rubrice Ekonomika mluvila Jitka Vlková se zakladatelem společnosti Diana Company Jamilem Shayaem a témata jsou ryze ekonomická a konkrétně mířená na společnost i dovoz sušeného ovoce obecně. Další rozhovor dělala Jitka Vlková s Karlem Fesenmeyerem, prezidentem mezinárodní sítě konzultantů IMAP. Jedinou výjimku z obecných otázek na byznys je ta závěrečná „Do čeho investujete své osobní finance?“
V čísle 46 dělali rozhovor týdne s profesorem a lékařem Pavlem Klenerem Denisa Hanusková a Tomáš Menschik o konfliktu s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem. Otázky i odpovědi jsou korektní, k tématu. Další rozhovor (nejdelší) vedla Tereza Moravcová s Jaroslavem Boučkem. Civilní témata jako rodina, sázky, koně střídají vážnější – filmařina či Český lev. Ekonomické interview s šéfem firmy Pecka-Modelář Alanem Treterem vedla Jitka Vlková a povídali si o věcech týkajících se pouze byznysu a firmy. Pavel Mandys si v rubrice Kultura povídal s Davidem B. „o tom, jak prosadil komiks jako umělecký žánr“ a věnuje se tak nejen jeho tvorbě, ale i rodinné situaci (jeho bratr má padoucnici a David B. o tom napsal komiks). V tomto číslo byly uveřejněny čtyři rozhovory s čtyřmi muži, kteří dělali rovnoměrně dva muži a dvě ženy.
V čísle 47 je rozhovor týdne s Jiřím Čunkem. S Tomášem Menschikem se baví o politické kariéře Jiřího Čunka a jak to bylo s jeho údajnými úplatky. Rozhovor s centrálním bankéřem Pavlem Řežábkem vedl Vladan Gallistl, ptá se na ekonomickou situaci, světovou finanční situaci, jeho jmenování na post. Ekonomické interview s Alexejem Litvinem vedl Lukáš Kovanda. Ostřejší výrazy zazněly na adresu ředitele konkurenčního přepravního podniku Radima Jančury. Petra Konrádová si povídala s muzikoložkou Vlastou Reittererovou o Wagnerovi a jeho autobiografii, kterou překládala. Jak otázky, tak odpovědi se týkají výhradně tématu. V rubrice Jídlo zpovídala Petra Pospěchová šéfkuchaře Jasona Athertona, který v Praze nedávno otevřel restauraci. Dozvíte se o kuchařství, jeho profesní dráze i zážitcích a Gordonu Ramsayi, s kterým restauraci spoluvlastní.
Celé číslo obsahuje pět rozhovorů, z toho jsou čtyři s muži a jeden s ženou, zpovídají tři muži a dvě ženy, které si povídaly s muzikoložkou a šéfkuchařem.
Rozhovor týdne v čísle 48 připravili Karolína Procházková s Miroslavem Koreckým a povídali si s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem o zdravotnické reformě. Rozhovor s dvorním vydavatelem knih Michala Viewegha s Martinem Reinerem vedla Petra Konrádová. Povídali si o jeho soukromí, rodinném zázemí, milionářství a jeho spisovatelské tvorbě. Delší ekonomický rozhovor zpracoval Lukáš Kovanda a ptal se Sama Peltzmana, emeritního profesora Chicagské univerzity, na ekonomii a přínos jeho teorie světu.
S prozaičkou Markétou Pilátovou mluvil Jiří Peňás o její knize Žluté oči vedou domu a jejím životě v Brazílii.
Ve čtyřech rozhovorech zpovídali tři muži a dvě ženy tři muže a jednu ženu.
Rozhovory v časopise Týden jsou vedeny s ohledem na obsah. Zpovídaná osoba má k danému tématu vždy co říct. Zda-li je to muž či žena je vedlejší, nedostatek interviewovaných odbornic je následkem jejich nedostatku v jednotlivých odborných sférách, ať už v politice či byznysu. Zda-li rozhovor vede žena či muž není poznat, je vždy objektivní a precizní. Domnívám se, že výběr, zda-li rozhovor povede žena či muž záleží na volnosti jednotlivých redaktorů i redaktorek a jejich zájmech.
Závěr
Časopis Týden je společenský magazín kriticky reflektující dění v české společnosti. Hlavní důraz klade na politická a ekonomická témata, tzv. kauzy. Malé množství „ženských témat“ lze chápat s ohledem na zaměření časopisu a složení redakce, kde výrazně převažují muži, a nedostatečným zastoupením žen v politice a byznysu. Z toho vyplývá i větší podíl rozhovorů s muži. Řekla bych, že redaktoři a redaktorky se přijatého kodexu drží a časopis Týden lze tak považovat za genderově vyvážený.