Jednota v rozmanitosti

Náš kurz se koná v NOIDĚ, což je menší oblast poblíž Delhi. Je nás tu 22 a pocházíme z 18 zemí. Zastupujeme 4 kontinenty. Za Afriku je tu Gillian ze Zambie, Egnes a Vaidah ze Zimbabwe, Eric z Botswany, Julienne z Madagaskaru, Sylvia z Konga a Beatrice z Kamerunu. Asii reprezentují Ida a Hanifah z Indonésie, Sandra z Malajsie, Chinneth z Kambodži, Choki z Bhútánu, Ranee z Mauritiu, Kristina a Anahit z Arménie, Masoomeh, Roqia a Jatka z Afghánistánu a Nashwan z Jemenu. Za Ameriku jsou tu Sofie z Ecuadoru a Prandatt z Guyany. A na Evropu zbývám já.

Naše skupina není rozmanitá jen národnostně, ale i věkově. Nejmladší účastnici je 23 a nejstarší je přes padesát. A, podle mě, právě díky věkové diverzitě je náš kolektiv zajímavý a dobře funguje. Byla jsem na nějakou dobu součástí mnoha mezinárodních skupin, ať již na konferencích, školeních nebo během zahraničních studií, ale většinou šlo o komunitu studujících, která je věkově dost homogenní. Tahle situace je ale jiná, generační rozptyl přivádí dohromady ženy a muže s různými životními postoji danými (mimo jiné) odlišným stupněm zkušeností. Jsou tu single studující ženy, stejně jako matka pěti odrostlých dětí.

Naší rozmanitosti si velmi cením, protože nám dává možnost diskutovat genderovou problematiku z mnoha perspektiv a obsáhnout potřeby více generací. Postoje mnoha osobností z různého prostředí a jeho odlišných tradic, zaujímané v určité fázi života, se spolu střetávají a dále prohlubují moje přesvědčení, že neexistuje jeden typ řešení pro genderovou diskriminaci. Kontext, v němž žije nás dvaadvacet, se natolik různí, že bez jeho hlubší znalosti nelze zavádět žádná politika, která by nesmrděla sociálním inženýrstvím.

Je tu ale jedna věc, která nás v naší rozmanitosti spojuje, a tou je skutečnost, že ve všech našich zemích a komunitách existuje genderová stratifikace lidských bytostí. Ve všech našich společnostech je gender základní osou, podle níž jsme děleny/i na ženy a muže a jsou nám společností přidělovány dvě zásadně odlišné role, které máme hrát podle daných pravidel a očekávání.

Ba co víc, všem našim společnostem, nehledě na to, co je psáno, je společné jedno: patriarchát. Muži jsou jednoduše stavěni nad ženy. Vlastnosti, schopnosti a práce asociované s muži jsou ceněny více, než ty spojované se ženami. V čele všech našich zemí stojí muži a naše státy řídí mužské parlamenty, které rozhodují za ženy a bez žen.

A nás dvaadvacet cestovalo z různých zemí do Indie, protože nás spojuje vůle tuhle nespravedlnost změnit. Mnoho z nás reprezentuje různá ministerstva a mezinárodní organizace, pracujeme ve výzkumu, nebo vzdělávání. Všichni ale sdílíme přesvědčení, že patriarchát není fér, protože je to forma nadvlády, v níž jsou ženy podřízené mužům. Tak žít nechceme a nežijeme. A z toho budeme vycházet v příštích dnech, když budeme přemýšlet o tom, jak našim kritickým postojům přizpůsobit naše společnosti tak, aby v nich ženy a muži měly/i reálně rovná práva a povinnosti.