12.06.2009 09:34 | TA gitA
Kandidovat Íránky nesmějí. Ale dvě manželky čekatelů na vysoký úřad se do volebního boje zapojily a požadují více práv.
Převzato z Die Tageszeitung, 10.6.2009, autor: BAHMAN NIRUMAND
Kdo by si to ještě nedávno pomyslel, že v islámské republice Írán to budou ženy, kdo do jisté míry rozhodují prezidentské volby. Rada strážců islámu sice – stejně jako u posledních prezidentských voleb – odmítla ženy jako „pro úřad prezidenta nevhodné“. Ale to ženám nebrání zúčastnit se daleko aktivněji volebního boje než kdykoliv dříve. V jejich čele jsou pak dvě ženy, jejichž manželé jsou kandidáty na prezidentskou funkci.
Zahře Rahnaward, manželce Míra Hosejna Músávího, nejdůležitějšího vyzyvatele úřadujícího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, se během několika týdnů podařilo zmobilizovat statisíce především žen a mladých lidí ve prospěch svého muže. 58-letá profesorka umění se účastní každé volební akce svého muže. Ruku v ruce vstupují manželé na pódium a nikoliv on, nýbrž ona, pronáší jako první plamenné projevy. Má na sobě sice černý závoj, ukazuje ale demonstrativně barevné šaty pod ním.
Stejně jako její muž požaduje politickou změnu, vyjadřuje ale mnohem jasněji a konkrétněji než on, co pod tím myslí, nejvíce ve vztahu k politice pro ženy. „Znevýhodňování žen na všech úrovních, v rodině, při dědictví, při svěřování dětí do péče, v rozvodovém právu, prostě celým právním systémem, to není slučitelné se zásadami islámu,“ říká. Proto musí vzniknout nové zákony, které budou přizpůsobeny modernímu soudnictví založenému na rovnoprávnosti. Není už možné dále akceptovat, aby si žena pro cestu do zahraničí nebo na operaci musela vyžádat svolení svého muže. Neuvěřitelné je také, že si stát dovoluje předepisovat, jak se ženy mají oblékat a jakou barvu smí nosit.
Vypadá to, že dlouhotrvající a svízelný boj žen v Íránu pozvolna nese ovoce. Jinak nelze otevřenost, s níž Rahnaward kritizuje patriarchální islámské právo, vysvětlit. Její popularita roste den ode dne, aplaus, kterého se jí dostává především od mládeže a od žen, stále sílí. Jestliže Musáví volby skutečně vyhraje, pak vděčí za toto vítězství nemalým dílem právě jejímu nasazení.
Také Fatemeh Karrubí, manželka prezidentského kandidáta Mehdiho Karrubího, patří k nejaktivnějším podpůrkyním svého muže ve volebním boji. 63-letá Fatemeh byla za prezidenta Mohammada Chatámího státní tajemnicí na ministerstvu práce a sociálních věcí. V současné době je šéfredaktorkou časopisu Irandocht a vedoucí osobností „Sněmu íránských žen“. Také ona kritizuje diskriminaci žen. Vyhraje-li volby její muž, přibere pak do svého kabinetu několik žen, tvrdí. Ženy tvoří polovinu společnosti a musí mít podle toho také podíl na státní moci.
Stejně jako za práva žen se Rahnaward a Karrubí berou i za občanská práva. Veškeré zákony a opatření, které omezují svobodu názoru, tisku, publikování nebo uměleckého rozvoje, musí být zrušeny, požaduje Rahnaward, která je sama umělecky aktivní a vydala řadu knih.
Nápadná prezence obou žen a desetitisíce jejich přívrženkyň vedly k tomu, že i oba další kandidáti, Mohsen Rezaí a Mahmúd Ahmadínežád, se veřejně ukazují se svými ženami. Mazumeh Chadang, Rezaího manželka, doprovází svého muže během jeho posledního volebního turné v provincii a manželka Ahmadínežáda, Azám al Sadat Farahi, kterou bylo během čtyřletého funkčního období prezidenta vidět pouze dvakrát, se směla nedávno zúčastnit jedné z volebních akcí.
Do češtiny převedla Marie Saša Lienau
http://www.taz.de/1/politik/nahost/artikel/1/frauen-an-vorderster-front/