Cíle a poslání

Pravidla agenturní praxe jsou dána posláním projektu, jímž je vybudování nezávislé, genderově citlivé tiskové agentury nabízející genderově citlivé zpravodajství a publicistiku.

Jedná se o mediální projekt vyrostlý z feministického ideového zázemí (respekt ke svobodnému projevu lidství bez ohledu na společenské stereotypy a představy společenských institucí), který se řídí myšlenkou rovnosti pohlaví na všech úrovních společnosti a který je motivován nerovností zobrazování pohlaví v našich médiích.
Posláním gitY je osvěta v genderových otázkách a také v přístupu ke společenským menšinám v rámci žurnalistické praxe. Agentura se zaměřuje na poskytování zpravodajství, redakčních článků a kritických komentářů reflektujících aktuální politické i společenské dění a nové trendy životního stylu. Cílem agentury gitA je kromě otevírání nových témat a pohotových reakcí na aktuální dění i informační sesíťování nevládních ženských organizací a organizací zabývajících se otázkami genderu. Agenturním posláním je snaha o kooperaci a pozitivní, pro-aktivní přístup.

Specifickým a klíčovým pravidlem praxe agentury gitA je snaha o otevření nových úhlů pohledu.

Způsob fungování agentury

Chod agentury zajišťuje redakce složená z interních redaktorek/redaktorů a produkčních, jejichž práci doplňují externí dopisovatelé/ky a komentátoři/rky. Součástí projektu tiskové agentury gitA jsou též praxe studentek a studentů katedry žurnalistiky FSV UK zaměřené zejména na kritický monitoring médií a rešeršní činnost.

Odbornými konzultanty projektu jsou: PhDr. Hana Havelková, FHS UK; Doc.PhDr. Barbora Osvaldová, FSV UK; Ing. Petr Pavlík, Ph.D, FHS UK; PhDr. Irena Reifová, Ph.D., FSV UK; publicista Mirek Vodrážka.

Etická pravidla

Profesní totožnost redaktorek a redaktorů agentury gitA vychází ze specifického humanistického ideového základu založeného ve velké míře na feministickém hnutí, zároveň se však jedná o profesní totožnost žurnalistickou.

Právě vzhledem k takto definované profesní totožnosti tisková agentura gitA považuje za závazná morální a etická pravidla pro výkon povolání novináře ta, která byla ustanovena kodexem novinářské etiky Mezinárodní federace novinářů na světových kongresech v letech 1954 a 1986. Zároveň ovšem považuje za zásadní uvědomění si problematičnosti konceptů, jako je objektivita/subjektivita, racionalita/emocionalita, ideologičnost/neutrálnost médií. Také považuje za nutné tato pravidla doplnit o imperativ genderové vyváženosti v informačním servisu.

Každá redaktorka či redaktor gitY má proto v rámci každodenní praxe na zřeteli tyto otázky:

• Snažím se čtenářstvu podat pravdivý obraz skutečnosti dle svého nejlepšího svědomí?
• Uvědomuji si právo svobody slova a právo ostatních na kritiku a vyjádření svého názoru?
• Jsem si jistý/á pravdivostí fakt, o nichž informují? Nezamlčuji či nezkresluji některé informace?
• Používám otevřených a čestných metod k získávání informací?
• Ctím právo svých zdrojů na dodržení profesní mlčenlivosti v případě, že o to požádají?
• Mám na zřeteli snahu předcházet a zamezit jakékoliv marginalizaci a diskriminaci? Jsem si jistá/ý, že se marginalizace a diskriminace nedopouštím?
• Nedopouštím se vědomého zkreslení informací, plagiarismu, pomluvy, nepodložených obvinění?
• Nepřijal/a jsem úplatu za publikaci či naopak nezveřejnění určité informace? Nepodléhám nátlaku?
• Nedopouštím se irelevantní genderové, rasové nebo etnické identifikace?
• Kolik mých zdrojů pochází z úrovně vládní administrativy, kolik z nich patří do neziskové, občanské sféry, kolik z nich je ženského a kolik mužského pohlaví, kolik z nich náleží ke společenské menšině?
• Čí zájem prezentuje má zpráva?
• Splňuje má zpráva požadavek vyváženosti a konfrontace nejméně dvou zdrojů?
• Mám na paměti princip gender mainstreamingu - tedy, že v každé události se dá najít ženské a mužské hledisko?
• Jak prezentuji jistou skupinu? Neimplikuji stereotypy a předsudečné charakteristiky s touto skupinou spojené - a to jak jazykovým výběrem, tak graficky?
• Nabízím čtenářstvu dostatečný kontext, aby si samo mohlo vytvořit názor? Odkrývám dostatečně svůj subjektivní pohled na věc?

Redakce gitA se snaží ve smyslu novinářské etiky o přesné citace, ctí právo utajení zdroje a dodržuje zásadně pravidla ověření informace ze dvou nezávislých zdrojů. Redakce gitA do všech aspektů a fází své práce zahrnuje princip reflexivity - zejména ve smyslu sebereflexe. Redakce gitA odmítá jakékoli projevy rasismu, homofobie a šovinismu.

Formální a jazyková pravidla

Agentura dodržuje formální a jazyková pravidla běžná pro internetové zpravodajství, ovšem zároveň se pokouší o zohlednění rovného přístupu k zástupcům a zastupkyním různých pohlaví či skupin, jak v textech, tak i v titulcích. Jazykový projev v rámci agenturních příspěvků je, zejména ve zpravodajství, vedený snahou vyhnout se genderové diskriminaci či marginalizaci a podávat pravdivý a úplný popis skutečnosti dle nejlepšího svědomí.

Mimo zpravodajství pak agenturní texty (fejetony, komentáře, osobní výpovědi) vědomě odrážejí specifický individuální úhel pohledu - cílem těchto článků je přinášet médiím kromě informační hodnoty také nové zdroje a hlasy. Ze stejného důvodu mohou být citace v rámci reportáží a rozhovorů uváděny jazykovou formou specifickou pro daného mluvčího či danou mluvčí.

• Agentura gitA nepřechyluje cizojazyčná jména žen.
• Agentura gitA se vědomě vyhýbá generickému maskulinu a zažitým jazykovým stereotypům týkajících se žen a mužů (lepší polovička, chlapák).
• Agentura gitA hledá kreativní možnosti genderově citlivého jazykového i grafického vyjádření.