Evropský parlament a genderová ne-rovnost

„Je velkým zklamáním, že politické strany nepovažují rovnoprávnost žen a mužů za důležitou, protože by v demokraciích měla mít ústřední roli,“ řekla prezidentka Evropské ženské lobby (dále EŽL) Brigitte Triems.

Genderový audit byl proveden ještě před konáním voleb do Evropského parlamentu a soustředil se na ideová prohlášení jednotlivých stran a způsob, jakým strany nominovaly ženy na kandidátní listiny.

Audit politických idejí

EŽL se podívala na programová prohlášení čtyř největších evropských politických stran a vyhodnotila, jakým způsobem se věnují genderovým tématům. Těmito stranami byly EPP −  Evropská lidová strana, která nakonec zvítězila s 35,6 % hlasů, což jí zajistí 264 křesel, PES −  Strana Sociálních demokratů v Evropském parlamentu, která získala 21,9 %, což znamená 161 křesel, ELDR −  Evropští liberální demokraté, kteří šli do voleb pod v rámci ALDE, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, a získali 10,9 %, tedy 80 křesel, a nakonec Evropští Zelení, kteří v uskupení Greens/EFA získali 7,2 %, tedy 53 křesel.  

Cílem genderového auditu bylo zjistit, zda tyto strany považují dosažení rovnoprávnosti žen a mužů za svou prioritu, jakým způsobem se staví k problému slaďování rodinného a pracovního života žen a mužů, jak se angažují v boji proti násilí na ženách, zda hodnotu genderové rovnosti zohledňují při vytváření všech svých politik (tedy, zda provádějí genderový mainstreaming), nebo zda se ve svých programech věnují nějakým dalším genderovým problémům.

Výsledek nebyl nijak příliš pozitivní. Komplexně se ve svém programu věnuje genderové problematice pouze PES (Strana Sociálních demokratů v Evropském parlamentu). Čtvrtá z jejích 6 priorit je zacílená na dosažení genderové rovnosti v Evropě a celá jedna sekce volebního programu je věnována genderové problematice a obsahuje jasně formulované kroky, jak jí dosáhnout. Jak však upozorňuje Evropská ženská lobby, program je jedna věc, ze všeho nejdůležitější je ale převádět proklamace do reality – a ta se teprve ukáže.

Průměrného výsledku dosáhli Zelení, jejichž program nezmiňuje genderovou rovnost jako explicitní prioritu, ale genderová rovnost a ženská práva jsou v něm na několika místech zmiňována, včetně jednoho zřetelného požadavku směřovaného členským státům Unie, aby svou legislativu upravily tak, aby zajišťovala rovnoprávnost žen a mužů ve všech společenských oblastech.

S nedostatečnou se potázaly programy dvou zbylých sledovaných uskupení, Evropská lidová strana (EPP) a Evropští liberální demokraté (ELDR), proto, že program EPP zmiňuje genderovou problematiku vágně a neobsahuje žádné konkrétní kroky, které je třeba dělat pro její dosažení, přičemž program ELDR nehovoří o ženách a genderové rovnosti vůbec, a dokonce se ani nijak nevěnuje problému rovných příležitostí pro ženy a muže – a to je na pováženou.

Audit kandidátních listin

EŽL zjistila, že v 17 evropských zemích se na kandidátních listinách objevilo více žen, než kolik jich je v současné chvíli skutečně zastoupeno v Evropském parlamentu. To je sice hezké, ale četné zastoupení žen na kandidátkách ještě vůbec neznamená, že jsou listiny genderově vyvážené – zásadní roli totiž hraje, na jaká místa jsou ženy na kandidátkách nominovány.

Analýza umístění političek ukázala, že ženy nejsou politickými stranami nominovány na volitelná místa. Pouze v 7 zemích se ženy objevovaly na čelních místech kandidátních listin, a Česká republika mezi nimi nebyla, což nás bohužel nijak nepřekvapuje. Pro srovnání, zatímco Bulharsko mělo 80 % žen v čele kandidátek, Švédsko 75 %, Německo 40 %, stejně jako genderově tradičně konzervativní Řecko, Česká republika dosáhla pouhých 20 %.

Když se na kandidátní listiny podíváme z hlediska politických uskupení v Evropském parlamentu, největší zastoupení žen je u Zelených, kteří se 47,6 % žen téměř dosahují genderové parity. Za nimi se umístili Evropští sociální demokraté, kteří mají 41,2% zastoupení žen, dále se umístila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu s 40,4 % žen a nakonec Evropská lidová strana, která má jen 24,2 % poslankyň.

Ukazuje se tak, že rovnoprávnost žen a mužů mnohem více respektují strany, které se dělají levicovou politiku, zatímco pravicové strany prostor ženám nedávají.

Jak české politické strany ne-nominují ženy

Největší zastoupení žen (50 %) měli na kandidátce Zelení, první žena byla umístěna na druhé místo kandidátní listiny, ale SZ nakonec ve volbách nezískala žádné křeslo.

Na druhém místě se umístila KSČM se 44 % žen na kandidátce, ale první žena se nacházela až na 5. místě. Strana ve volbách získala 4 křesla, ale všechna obsadí muži (v Evropském parlamentu budou za GUE/ NGL, Konfederaci Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice).

KDU-ČSL dosáhla 34% zastoupení žen na kandidátce, přičemž ženu umístila dokonce na první místo, což umožnilo, že Zuzana Roithová obsadí se svým stranickým kolegou dvě místa v EP, která Lidovci získali (v EP budou s Evropskou lidovou stranou EPP).

ČSSD měla na kandidátce pouhé 21% zastoupení žen, a první žena byla až na 5. místě, díky preferenčním hlasům se ale dvě ženy do EP dostanou, jsou to Olga Sehnalová  a Zuzana Brzobohatá, které budou spolu s pěti dalšími kolegy reprezentovat Sociální demokraty v EP (PES).

Nejhorší umístění měla již tradičně ODS, která na kandidátky nominovala jen 16 % žen a první byla až daleko na 9. místě, což znamená, že díky 9 získaným křeslu Andrea Češková jedno místo přeci jen obsadí (v EP bude ODS mezi nezařazenými).

Z výše řečeného je jasně znát, jak se české politické strany staví k hodnotě rovnoprávnosti žen a mužů. Obě nejsilnější politické strany ji očividně nepodporují, což je u ČSSD, která bývala nositelkou tohoto tématu a historicky se zasloužila o to, že české ženy získaly volební právo, velmi podivné.

Na největší genderové periferii je ODS, což nijak nepřekvapí, neboť se tradičně umisťuje na posledních místech i v analýzách Fóra 50 %, které se zabývá audity domácí české politiky z genderového hlediska (více zde). Možná je načase se začít vážně ptát, zda si Občanská demokratická strana má vůbec právo říkat “demokratická“.

Genderová nerovnost v Evropském parlamentu

Zatím nejsou znát přesné výsledky zastoupení žen a mužů v Evropském parlamentu, ale z těch předběžných je jasné, že genderové parity opět dosaženo nebude (po posledních volbách z roku 2004 bylo v EP 31 % žen). Evropa má k rovnoprávnosti žen a mužů stále daleko, a jednou z cest, jak to změnit, je právě zvýšit počet žen na rozhodovacích pozicích. O to se snažila Kampaň za demokracii Evropské ženské lobby, která probíhala pod heslem "Není demokracie bez genderové rovnosti," a apelovala na paritní zastoupení žen a mužů v EP.

Jak je zřejmé, její ambice nebyly naplněny. Nezbývá než doufat, že se v příštích volbách posuneme dále, že se zvýší počet voliček a voličů, a že se také zvýší povědomí o genderové problematice a strany ji začnou dostatečně reflektovat. Aby se tak stalo, je nutné nadále vyvíjet tlak na politickou reprezentaci, aby si uvědomila, že v Evropě nežijí jen muži, a proto je třeba dělat genderově vyváženou politiku.

Zdroje:

Evropská ženská lobby: Audit voleb do EP 2009

Výsledky voleb do EP