Poptávka po jeslích a školkách tu je

Reaguji na Téma jesle. V posledních dnech se hodně rozvířilo téma jesle a školky. I když moje děti už jeslím i školce odrostly, takže se mě v podstatě tento problém už netýká, přece jen mě nenechává v klidu. Mám 3 děti, 13, 10 a 6 let. Všechny chvíli chodily do jeslí - naštěstí u nás ještě byly a tehdy i cenově dostupné (když do "nákladů" nepočítám, že jsem vždy automaticky přišla o rodičovský příspěvek). S jeslemi mám jen dobré zkušenosti. Paradoxně a proti většinovému názoru si naopak myslím, že dětem prospěly. Chodily tam rády, odučili se plenkám, krásně se rozmluvili, nemocné nebývaly skoro vůbec. V oddělení pro 10 batolat byly 2 tety, v čase "největší špičky" - tzn. dopoledne - až tři. Každý den něco tvořily, vyráběly, učily se poznávat věci... Pracovala jsem a stále pracuji na částečný úvazek - zase štěstí :-) - a po vyzvednutí z jeslí-školky jsme byly nejpozději ve 3 doma a spolu. Manžel naštěstí také nemá potřebu trávit v práci celý život, takže jsme si společné chvíle vždy našli, užívali a vychutnávali. I dnes, když už jsou děti starší, jsem tady pořád pro ně "doma", když jim skončí škola, a na částečném úvazku zůstanu, dokud to jen půjde.

Myslím si, že minimálně "naše" zlínské jesle byly úžasné. Mám možnost srovnat s podobnými zařízeními ve Španělsku (dítě tam měla kolegyně). Tam nikdo nekřičí o "škodlivosti" jeslí, děti jsou tam běžně umísťovány, protože MD je (nebo aspoň byla) jen 3 měsíce. Kdo má ochotnou babičku, svěří dítě jí, ale důvodem je hlavně to, že je to proti jeslím mnohem levnější varianta. Přitom úroveň tamních "Guarderií" je proti našim jeslím tristní. Guardería znamená "hlídárna" a přesně to také je. Celkově mi to přišlo jako druhý extrém proti stavu u nás. Také mám mimořádně dobrou zkušenost se školkou. Bydlíme v malé obci (cca 500 obyvatel). Školka je tu malá, kapacita 20 dětí, berou (braly-teď už je i tady nával) děti od 2 let. Jsou všechny společně 2 až 7-leté, starší pomáhají a inspirují mladší.

Takže pokud by někoho zajímal můj názor, tak já jednoznačně preferuji málokapacitní jesličky a školky. Návrh pana Nečase o "sousedské výpomoci" mi nevadí, ale myslím, že se obecně neujme, minimálně ne hned a nikdy nebude řešením pro všechny - zkrátka ať ta možnost je, ale stavět se na tom nedá. Já osobně bych si netroufla sama hlídat doma celodenně a každý den 4 kojence a taky bych své dítě ani do takové péče asi nesvěřila. Ve Španělsku jsem poznala paní, co "minijesle" doma provozovala, ale byly na to dvě (s maminkou a pomáhal i její tatínek) a své děti už měla odrostlé, takže jak si miminka rodiče odvezli, mohla si odpočinout a do dalšího dne zase nabrat síly.

Nejsem profesionální bojovnice za práva žen, nejsem nijak ambiciózní, ani nemám nadprůměrný výdělek. Mám ale kvalifikovanou a zajímavou práci, která svým způsobem doplňuje a vyvažuje domácí a rodinné starosti, dává mi jistý pocit nezávislosti a soběstačnosti a díky tomu pak nemám problém, či "mindrák" žít v stabilním, podle mne šťastném manželství a milovat své děti víc než cokoliv na světě. Nikdy bych své děti do jeslí nedávala, kdybych si všimla cokoliv, co by naznačovalo, že jim to nesedí. Velmi se mě dotýkají a uráží mě názory samozvaných odborníků na dětskou duši, podle kterých jsem zřejmě krkavčí matka a mé děti na celý život nenapravitelně citově deprimované.

Anna Trávníková, čtenářka gitY