Den proti násilí na ženách – a co na to naše vláda?

V Praze dne 25.10. 2008

Každoročně si celá Evropa a nadneseně snad můžeme říci, že i celý svět, připomíná, že 25. listopad je dnem boje proti násilí na ženách. Politika represe, jak se ukazuje i z minulých dnů, je sice efektní na televizních obrazovkách, ale je známé, že k vyřešení problémů nevede. Historie nás několikrát poučila, že násilí je vymytitelné kvalitní nenásilnou výchovou a otevřenou komunikací o těchto problémech. Vláda a její lidskoprávní ministryně jsou spokojeny s tím, co je uděláno…¨

V relativně klidné střední Evropě už nevíme nic o válečných útrapách,  znásilňování žen, ženské obřízce, chudobě, do které ženy upadají, o obchodu s ženami i dětmi. Násilí na ženách má různé podoby a je třeba dnes a denně připomínat, že ani fyzické, ani psychické násilí v rodinách není normální.

I když v minulých letech došlo na poli boje proti nejrozšířenější formě násilí, kterým je domácí násilí, k pozitivním změnám, nemůžeme být spokojeni, protože existující problém není zdaleka vyřešen. Je třeba slova naplňovat činy a to je disciplína, ve které Vláda kulhá, a to na obě nohy.

A problém jménem násilí na ženách tu stále existuje a je třeba jít dál a řešit ho…

Sociální demokracie v otázce strategie boje proti násilí na ženách spolupracuje se sociálními demokraty v Evropě a nadále má v úmyslu se této otázce plně věnovat a prosazovat komplexní normy, které budou násilí na ženách eliminovat na co nejnižší možnou úroveň.

Vzorem v této oblasti je jednoznačně jedna z nejmodernějších evropských legislativ – španělský zákon proti domácímu násilí. Tento zákon v jednom nástroji sjednocuje opatření, která mají bránit násilí, chránit oběti násilí a poskytovat jim pomoc. Zároveň zahrnuje opatření vedoucí ke stíhání, vyšetřování a potrestání případů násilí. Španělský zákon představuje velký a pozitivní krok kupředu a dokazuje, že spokojenost současné české Vlády se stávající českou legislativou je výrazem opožděnosti a neprofesionálního přístupu. 

V české společnosti stále chybí široké povědomí o problematice domácího násilí a násilí na ženách obecně. Stále dochází k mnoha případům, kdy oběti nejsou dostatečně chráněny a úřadům chybí nástroje k předcházení tragických událostí. Existují i případy, kdy je podporováno a legislativně zakotveno institucionální týrání žen a dětí. Jenom se o něm nemluví.

Vláda této země má před sebou spoustu možných kroků, které by mohly vést k výraznému zlepšení situace.

Kdy se dočkáme, paní ministryně Stehlíková…?

Mgr. Anna Čurdová

stínová ministryně pro ženu a rodinu, poslankyně