rovné příležitosti,
Evropa a my
Evropa a my
genderový infoservis
diverzita identit a médií
30.10.2008 09:24 | TA gitA
Po téměř deseti letech od podpisu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu se Česká republika připojuje k více než sto zemím, které Mezinárodní trestní soud (MTS) již právně uznaly. MTS je stálým soudním dvorem, který má za úkol stíhat osoby zodpovědné za zločiny genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a také zločiny agrese (až bude uspokojivě definována). Strana zelených dlouhodobě usilovala o napravení ostudné situace, kdy Česká republika otálela s ratifikací této smlouvy tak dlouho, až zůstala v Evropské unii jedinou zemí, která tak ještě neučinila. Dnešní ratifikace Římského statutu více než třípětinovou většinou poslanců dolní komory Parlamentu jasně ukázala, že uznání MTS nebylo jen politickým projektem jedné strany, ale důležitým tématem pro celou Českou republiku.
Místopředseda SZ Ondřej Liška k dnešnímu hlasování říká: „Ratifikace Římského statutu znamená další krok směrem k vybudování světa, v němž efektivní multilateralismus pomáhá překonat zažitý vzorec mezinárodního, ale i domácího chování států, kdy koncept absolutní suverenity mnohdy umožnil určitým lidem páchat nevídané zlo bez obav z trestu nebo intervence ze strany mezinárodního společenství. Každý stát a státník má především odpovědnost chránit své obyvatelstvo před utrpením. Pokud selže nebo toto utrpení dokonce způsobí, nemůže se pak zaštitovat suverenitou. Česká republika ratifikovala smlouvu o MTS jako poslední z členských států EU, přitom je to právě Unie, která hradí více než polovinu nákladů Soudu a která ho považuje za jeden ze stavebních kamenů své společné zahraniční politiky. Nedovedu si představit, jak bychom si museli připadat, kdyby k ratifikaci do začátku našeho předsednictví v Radě EU nedošlo. Velký dík, že se tak nestalo, patří Karlu Schwarzenbergovi. Je to velký úspěch Zelených v českém Parlamentu.“
Ministr zahraniční Karel Schwarzenberg již dříve k MTS uvedl[1]: „Soud stojí na myšlence, že základní odpovědnost za dodržování a ochranu lidských práv mají státy samy. Až když stát selže, nastupuje odpovědnost mezinárodního společenství. Mezinárodní trestní soudnictví není spásou lidstva. Ale myšlenka, že státy nejsou limitovány žádnými pravidly a mohou ponechat genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nepotrestány, je nepřípustná.“
Kateřina Jacques, členka zahraničního výboru PSP ČR, ve své poslanecké řeči při prvním čtení smlouvy mimo jiné reagovala na některé neopodstatněné obavy ohledně jurisdikce Soudu následovně: „Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu je pouze doplňková, nikoli primární, tedy vyšetřování a stíhání by měl vést stát a musí vést stát, do jehož jurisdikce zločin spadá. To tady opakovaně zaznělo, a přesto se neustále opakuje výhrada z obav, že by snad mohlo být zasahováno do naší národní justice. Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu se v praxi týká skutečně jen těch států, kde došlo k naprostému rozpadu a nefunkčnosti základních soudních orgánů, a to například v důsledku občanské války.“
Ondřej Liška, první místopředseda SZ
Kateřina Jacques, místopředsedkyně SZ
Eva Rolečková, tisková mluvčí SZ
design by Barbora Mottlová | programing by AQ-WEB s.r.o. | 