Proč provádět roubování okrasných vrb brzy na jaře?
Obsah textu
Vrby jsou většinou dvoudomé, na samčích rostlinách kvetou tzv. „kočičky“, naproti tomu nelogicky pojmenováno na samičích rostlinách „kočičáky“, tj. jehnědy, některé vrby jsou ale jednodomé (tj. na jedné rostlině jsou oba typy květů – samčí i samičí). Plané rostliny jsou většinou větší keře až menší stromy, nejen pro to se do okrasné zahrady nehodí. Je tu však možnost mít štěpované malé okrasné vrby.
Jakým způsobem lze množit vrby?
Ty se dají množit jednak očkováním, roubováním za zelena (bylinnými rouby) nebo přímo na jaře roubováním dřevitými rouby. Roubovat dřevitými rouby můžeme pokusně v ruce na ještě nezakořeněné upravené proutky, které pak v chladnu zakoření, současně s tím srostou i rouby. Tyto rostliny vysazujeme po pominutí rizik mrazů ven. Stejně tak, jako ovocné dřeviny, můžeme roubovat venku na ročních zakořeněných podnožích vrb. Je třeba myslet na to, že zejména v létě chtějí mladé vrby přistínění a dostatek vláhy, můžeme si ale předpěstovat rostlinu – podnož v kontejneru.
Podnože odebíráme brzy zjara a necháváme zakořenit buďto v chladu a poté je vysadíme ven, nebo opět po pominutí rizik mrazů přímo sázíme do půdy. Je potřeba počítat s tím, že i když se nám rouby ujmou, budou mít velký výpadek zejména v létě (až -40% úmrtnost). Podnože musí být pro roubování silné alespoň jako palec dospělého člověka, volíme rovné, nezakřivené a zdravé proutky.
Jaké typy roubování lze použít?
Pro množení použijeme roubování – družení jazýčkové (tzv. anglická kopulace), družení jazýčkové – pro silnější podnož než roub, plátkování – přidružení, nebo jiné formy roubování. Rouby musí být nenarašeny, aby nebyly vysíleny, oproti tomu podnože musí být v míze, aby nám tyto dvě složky dobře srostly. Musíme vědět, kde je kambium a přiložit kambium roubu na kambium podnože, tak, aby vznikající kalus (hojivé pletivo) vše dobře zacelil a podnož a roub nám srostly v jeden celek – stromek.
Podnože pro roubování
Jako podnož se doporučuje vrba košíkářská (Salix viminalis), lze ale pokusně množit i jiné vrby jako v. jívu (S. caprea), v. křehkou (S. fragilis) apod. Jako rouby použijeme, např. rouby převislé Salix caprea ‘PENDULA‘, Salix ‘KUROME‘, Salix integra ‘HAKURO NISHIKI‘ (má menší květy) atd. Naproti tomu křivolaká vrba („kroucená“) – Salix babylonica ´TORTUOSA´ a její barevné mutace, má velmi drobounké květy, navíc ji lze zcela dobře množit uvedenou metodou jako dřevité řízky zjara. Tam, kde se nám rouby neujmuly lze vyzkoušet jiné metody štěpování a pokud ani to nevyjde, pak opět roubování zjara následný rok. Rouby získáme od známých, kde již vrby mají, nebo si musíme vrbu zakoupit pro tyto účely.
U převislých roubovaných vrb nezapomínáme vystřihovat suché větvě z „deštníku“, tak, aby zůstaly jen zelené větve a výhony, které po odkvětu zkrátíme. Musíme dbát nejen na budoucí koncepci zahrady, ale i na to, že vrby chtějí stín a vlhko. Nicméně nebudou jen krásně kvést, budou i pro užitek jako první pastva pro včely ve vesně.