Když tělesná bolest překrývá tu duševní: Skrytý svět dětského sebepoškozování
Obsah textu
Sebepoškozování u dětí a dospívajících patří mezi témata, o nichž se ve společnosti stále příliš nemluví. Přestože je tento problém v dnešní době čím dál častější, děti ho pečlivě tají – a když ho rodiče přece jen odhalí, mnohdy reagují buď zlehčováním situace, nebo pocitem studu. Tento způsob vypořádávání se s vnitřní bolestí zůstává obklopen mlčením a nepochopením. Skutečnou podstatu tohoto jednání zná jen hrstka odborníků, kteří se tématu dlouhodobě věnují.
Ve své podstatě představuje sebepoškozování volání o pomoc – jakési neverbální S.O.S. Dítě nebo dospívající čelí emočnímu tlaku, s nímž si neví rady, a protože nemá odvahu nebo možnost svěřit se dospělým, uchyluje se k bolesti fyzické. Řezání, pálení či jiné formy ubližování tělu mají odvést pozornost od bolesti psychické. Pocit úlevy, který po sebepoškození následuje, však bývá pouze krátkodobý – a velmi rychle se dostavuje pocit viny či studu, který celý problém ještě více prohlubuje.
Jak účinně pomoci? Klíčem je respekt a odborná péče
Na jižní Moravě se problematice sebepoškozování věnuje například dětská psychiatrie v rámci brněnské kliniky AdiCare. Zde se odborníci zaměřují především na individuální přístup ke každému dítěti a snaží se o hlubší pochopení jeho vnitřního světa. Základním pilířem léčby jsou psychoterapeutická sezení, jejichž cílem je navrátit dítěti pocit vlastní hodnoty a důstojnosti. Užívání léků není nikdy prvním krokem – přistupuje se k němu teprve tehdy, když terapeutické metody nezabírají.
Při rozhodování o nasazení medikace se přihlíží k vývojovému stupni dítěte, jeho psychické zralosti i celkovému zdravotnímu stavu. Opatrnost je na místě – cílem není potlačit symptomy, ale vyřešit příčinu potíží. Pokud je medikace přece jen nutná, je vždy spojena s pravidelnou psychoterapií. Tato propojená péče psychiatra a psychologa umožňuje udržet konzistenci léčby a zvyšuje šanci na skutečné uzdravení bez návratu problémů.
Léky jako poslední možnost, ne trvalé řešení
Současná dětská psychiatrie prošla v posledním desetiletí výraznou proměnou. Moderní medikamenty, jako jsou antidepresiva nebo anxiolytika, mají daleko méně nežádoucích účinků než dříve a jsou zároveň účinnější. Přesto odborníci kladou důraz na to, aby se tyto léky nestaly trvalou berličkou. U mladých lidí je totiž důležité především obnovit jejich schopnost zvládat emoce zdravými způsoby.
Na klinice AdiCare se proto při každém nově zjištěném případu stanoví citlivě nastavený léčebný plán, který dítě co nejméně zatěžuje a nevede k dlouhodobé závislosti na lécích. Důležitou roli hraje také diskrétnost – protože služby nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, zdravotní dokumentace se zde nevede v klasické podobě. Pacient i jeho rodina si tak mohou být jisti, že jejich situace zůstane v naprostém soukromí.
Co mohou udělat rodiče?
Nejdůležitější ze všeho je nenechat dítě v jeho bolesti samotné. Všímat si změn v chování, neobvyklého zahalování těla, častých poranění nebo výkyvů nálad může být prvním krokem k odhalení problému. Pokud se dítě svěří nebo je sebepoškozování odhaleno, je klíčové zachovat klid a neodsuzovat. Místo výčitek a zákazů je třeba projevit pochopení, nabídnout podporu a obrátit se na odborníky. Jen tak lze vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se dítě může uzdravovat – a znovu najít cestu k sobě samému.