Učení a inteligence – jak je definovat a měřit?
Co dokazuje, že někdo je vysoce inteligentní: dobré výsledky u zkoušek, vysoké postavení v zaměstnání, schopnost malovat hezké obrázky? Každý z nás dosáhne jistého stupně inteligence, ale jak ji můžeme definovat a jak ji můžeme měřit?
Všichni zhruba víme, co inteligence je, ale neumíme ji přesně popsat či definovat. Ještě obtížnější je inteligenci měřit. Dokonce ani psychologové se nemohou shodnout na tom, jak se má měřit, ač se o to léta pokoušejí.
Kulturní prostředí, ze kterého dítě pochází, se velkou měrou podílí na typu znalostí, které dítě získává, a tím ovlivňuje i to, jak zvládnout testy IQ. Čínské děti se učí jak filozofii vůdce Maa, tak i západní typ algebry (vpravo), aby uspěly v industrializované společnosti. Novic buddhistického kláštera (vlevo) se učí sebezapření, meditaci a náboženství, aby dosáhl stavu nejvyšší čistoty. Které děti jsou inteligentnější?
Někteří považují inteligenci za „schopnost učit se“. Jim ji nazývají „schopností přizpůsobit se adekvátně prostředí“ a ještě jiní ji považují za „všeobecnou tendenci směrem k úspěchu“. Žádná z těchto teorií není zcela výstižná, ale žádná není ani úplně špatná.
Inteligence (Inter a legere)
Termín inteligence je odvozen z latinského výrazu „inter“, tj. mezi, a „leger“, tj. vybrat. V klasickém světě byla inteligence považována za abstraktní vlastnost běžnou a typickou (příznačnou) pro intelektuální procesy – jako je vnímání, pamatování, představivost, obrazotvornost a logické uvažování.
Ukončené akademické vzdělání, jak vidíme na příkladu promoce na obrázku, není nezbytně nutným ukazatelem inteligence člověka, ačkoliv tyto dva faktory jsou se schopností učit se často spojovány.
Herbert Spencer, radikální anglický filozof devatenáctého století, jako jeden z prvních vnesl do inteligence i aspekt biologický. Zájem o vývoj (jeho myšlenky na toto téma byly veřejně publikovány ještě před Darwinem) ho přivedl k tomu, že zdůrazňoval behaviorální hlediska inteligence, čímž myslel způsoby, jak se inteligentnější tvorové (včetně člověka) přizpůsobili svými činnostmi neustále se měnícímu životnímu prostředí a stále složitějším podmínkám. Moderní IQ testy pracují s běžně chápanými symboly spíš než se slovy a čísly, aby vyloučily kulturní předpojatost.